Šly panenky k silnici – u nás nejen klientky do jídelny – potkali je myslivci, myslivci dva.

Dnes nás navštívili dva členové mysliveckého spolku, aby nám pověděli něco zajímavého o myslivosti.
Pan Karel měl velmi poutavou přednášku o tom, co vlastně myslivost je — jak se vyvíjela už od středověku, jak se myslivci a lovci oblékají, jak se chovají při lovech a honech a mnoho dalšího.

Pan Jan jeho výklad doplňoval hrou na borlici a lesní roh. Zahrál nám fanfáry i skladby, které se tradičně používají při lovech. Tyto melodie pocházejí převážně od českého skladatele Josefa Selementa, výborného hudebníka a hráče na lesní roh.

Oba pánové s sebou přivezli velké množství obrázků, trofejí, vycpaných ptáků i tchoře — z něj už zůstala jen kůže. O každém zvířeti jsme se dozvěděli něco zajímavého, včetně toho, kdy a jak se loví. Mě osobně velmi překvapilo, že jelen dokáže vyskočit až tři metry vysoko a jediným skokem překonat vzdálenost osm metrů. Také jsem netušila, že kdyby se lesní roh celý narovnal, měřil by přibližně tři metry.

Teď už víme, jaký je rozdíl mezi „vysokou“ a „škodnou“ zvěří, stejně jako mezi „vyložením“ a „vyřazením“ ulovené zvěře. Ani si už nespleteme „hon“ s „lečí“.

Beseda byla opravdu zajímavá, o čemž svědčí i hojná účast nás, klientů.

Na závěr jsme si všichni společně zazpívali dvě koledy za doprovodu lesního rohu, čímž jsme si připomněli blížící se Vánoce.

Oběma pánům moc děkujeme a těšíme se, že nás opět někdy navštíví.